Jarní květiny
Jaro patří bezpochyby mezi nejrozmanitější a nejbarevnější období roku. Po mnoha měsících šedé a bílé se v přírodě znovu probouzí život. A jeho neklamnými prvními známkami jsou právě květiny. Pojďme se společně podívat na ty nejtypičtější, které by měl každý milovník přírody znát.
Nejvíce kvetoucího potěšení najdeme na zahrádce, a to zejména proto, že se na ní potkávají druhy z nejrůznějších koutů světa. Ale nenechte se mýlit, některé druhy z oblibou zplaňují, takže na ně můžete narazit i na mezích nebo jen tak v trávníku za plotem.
Nejznámější jarní květiny
Čemeřice (Helleborus)
Dekorativní, stálezelené listy a velké květy – to jsou charakteristické znaky čemeřice. Vykvétá často už pod sněhem a zpravidla na ni narazíme v zahrádkách nebo parcích. Květy mohou mít velikost dlaně, takže si ji jen stěží splete s jinou jarní rostlinou.
Hyacint (Hyacinthus L.)
Pochází z Asie, může dorůst až 20 centimetrů a poznáte ho podle vysokého hroznovitého květenství, složeného z mnoha malých zvonečků. Typická je pro něj i silná příjemná vůně a 3-6 listů v přízemní růžici se souběžnou žilnatinou.
Ladoňka (Scilla)
V zahradách je nejběžnějším zástupcem tohoto rodu ladoňka dvoulistá (Scilla bifolia L.). Ráda vám ukáže své malé modré květy s bělavým středem na přelomu března a dubna, ale může být i celá bílá. Dalším poznávacím znakem jsou i užší dlouhé listy v přízemní růžici.
Modřenec (Muscari Mill.)
Jeho květy vydají jako malé hrozny vína. Jde opět o cibulovinu, typickou zejména pro Evropu. Je těžké vybrat druh, který se na zahradách vyskytuje nejčastěji. Půjde pravděpodobně o modřenec hroznatý (Muscari neglectum) s poměrně malým květenstvím. Množí se tak rychle, že ho mnozí zahradníci likvidují jako plevel.
Narcis (Narcissus)
Ty klasické, žluté, asi všichni znáte. Ale co takhle Narcis bílý (Narcissus poeticus), pocházející ze Středomoří, který ovšem u nás na mnoha místech zplaňuje? Má spíše menší bílé květy, vykvétá už v březnu a na svém původním stanovišti se drží doslova zuby-nehty. Kam ho jedno zasadíte, tam už navždycky zůstane.
Jarní luční květiny
Bledule (Leucojum)
I když se svými listy sněžence podobá, její květy jsou opravdovými bílými zvonečky, často se žlutými akcenty. Bledule je stejně jako ostatní jarní cibuloviny jedovatá. Ve volné přírodě je u nás chráněná (sněženka též). Kromě oblíbené bledule jarní (Leucojum vernum) existuje i bledule letní (Leucojum aestivum), jejíž květy se objevují až v květnu.
Krokus (Crocus L.)
V zahradách se můžeme setkat hned s několika druhy krokusů v pestré paletě barev (bílá, růžová, fialová i žlutá). Květy, připomínající kolmo rostoucí trubky s členitými okraji, mohou být i žíhané. Správný název je však šafrán, ať už si zahradnické katalogy tvrdí cokoliv. U nás najdeme hned dva původní druhy: šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus) a šafrán karpatský (Crocus heuffelianus) s drobnými fialovými kvítky. Během časného jara se objevují hojně na loukách i v parcích.
Orsej (Ficaria)
Na první pohled může připomínat hlaváček. Její květy jsou však mnohem menší. Prozradí se i plazivou lodyhou a jednoduchými ledvinitými listy s nepravidelně vroubkovaným okrajem. Začíná vykvétat v březnu. U nás se obvykle vyskytuje orsej jarní (Ficaria verna).
Petrklíč (Primula)
Pod tímto názvem se ukrývá opravdu pestrá paleta rostlinný zástupců. Zaměřte se na tvar jednotlivých květů – ten se nemění, ať už jde o šlechtěné formy petrklíčů z obchodu, divoké druhy s vysokými stopkami či kulovité petrklíče, jež bývají k vidění v zahradnictví. Mohou mít všechny barvy duhy.
Sněženka (Galanthus)
Sněženky mohou vykvétat už na konci února. Jde o náš původní druh. Květní stvoly mohou dosáhnout až deseti centimetrů výšky, mírně se ohýbají k zemi a jsou zakončeny zvonovitými bílými květy. Ty mohou mít mnoho podob – od zeleno-bílého žíhání až po plnokvěté velké trsy. Charakteristické jsou pro sněženku také dlouhé štíhlé listy. Na našich zahrádkách se nejčastěji vyskytuje sněženka podsněžník (Galanthus nivalis).
Koniklec (Pulsatilla)
Tento rod, který najdeme na severní polokouli téměř v celé mírném klimatickém pásu, zahrnuje několik desítek druhů. Ty nejranější kvetou již koncem února, pozdní pak v polovině května. Koniklec poznáte snadno podle velkých fialových květů a hustých stříbrných chloupků, pokrývajících stonky i listy. Nejčastěji rostou ve stínu větších stromů a keřů, a nevadí jim ani podhorské oblasti -naopak. Šlechtěně druhy mohou mít i růžovou nebo bílou barvu.
První jarní květiny v parcích
Hlaváček (Adonis)
Jeden z prvních poslů jara. Obvykle se pěstuje hlaváček jarní (Adonis vernalis), který za příznivých podmínek vykvétá už na konci února. Jeho bratranec hlaváček letní vykvétá později. Jde o trvalku dorůstající až 10 cm výšky. Krom žlutých květů jsou ni charakteristické i zvláštní nadýchané jehličkovité listy.
Talovín (Eranthis)
Lidově se mu říká také hlaváček, ale jde o zcela jinou rostlinu. Poznáte ho podle dlanitě členěných listů a menších květů, byť rovněž žluté barvy. U nás je obvykle k vidění talovín zimní (Eranthis hyemalis).
Tulipán (Tulipa)
Objevují se na přelomu dubna a května, ale můžeme narazit i na formy, kvetoucí v dřívějším období. Mohou dorůst až 20 centimetrů a kromě klasických hladkých květních kalichů ve tvaru obráceného zvonu mohou být i plnokvěté, na koncích roztřepené apod. Typické jsou i tuhé listy, jež se u země velmi výrazně stáčejí – často s načervenalými špičkami (tato barva později mizí).
